Hanmer Springs a zpet ke Christchurch

Tak a mame za sebou dalsi usek nasi cesty. Po malebnem mestecku Hokitika jsme se presunuly dale na sever, kde jsme navstivili Okarito Lagoon a spojily jsme to s kratsim trekem k Tree miles lagoon. Pocasi nam zatim preje po vsech strankach, takze mame radost. Asi nejcerstvejsim zazitkem byly vcerejsi Hanmer Spring, kde jsme si po cca 10 dnech vychutnaly termalni lazne {rozumej, nebylo kde se vykoupat} a to do sytosti! Nejteplejsi bazenek mel 41 st., takze se tam clovek pekne zapotil. Stravily jsme zde skoro cely den a vecer nas cekal presun smerem ke Christchurch, kde ted momentalne jsme. Plany na pristi dny jsou jasne: zitra vycistit a umyt auto, sbalit vsechnu vetes {hlavne Janca}, pobyt pres noc na letisti a 3.8. letime do Aucklandu. Na zazitky z dalsi cesty si pockejte az ze severu.

Cerstve novinky z Hokitiky

Lake Matheson

Hlasime se z Hokitiky, maleho mestecka na zapadnim pobrezi. Mame za sebou zas peknych par tracku kolem jezera Wanaka, stihly jsme take navstivit dva mistni ledovce Fox Glacier a Franz Josef. Trasa vede az primo pod ledovec, takze pro ty z nas {Janca a Market}, kteri videly ledovec poprve supr zazitek. Dnes jsme se vydaly na track podel vodniho kanalu. Krasna priroda, upravena cesta, jen trochu dlouha trasa. Takze jsme se pri zpatecni ceste mile rady svezly stopem jednim bourakem s kozenyma sedackama..., a to jsme ani nemusely stopovat:D. Desti se zatim uspesne vyhybame, prsi nam vetsinou jen v noci nebo brzo po ranu, takze jsme nase plany nemusely moc menit. Snidaly jsme uz take u Tasmanskeho more, prosly se po nekolika houpacich mostech {coz je opravdu zazitek}, ve dvou hodinach jsme autem projely zhruba 15 jednosmernych mostu a uz jsme zazily i okamzik, kdy nas hnala kupredu vidina toastoveho chleba. Mejte se famfarove a za par dni zas o sobe dame vedet...

Novinky z Queenstownu

Milford Sound

Zdravime z jednoho z nejkrasnejsich mestecek na Novem Zelandu, a to Queenstownu. Jezero, hory, malebne mestecko, vse je tu v jednom. A navic, kdyz se sejde nadherne pocasi s tim vsim, je to opravdu nadhera.

Minuly tyden jsme stravily v jednom z nejhezcich udoli Milford Sound. I kdyz nas zaskocil snih a namraza nejen na okolnich vrcholcich hor, prudka stoupani a klesani a tunel pripominajici spise vysochanou diru do skaly temer bez zadnych bezpecnostnich norem, bylo to opravdu uzasne. Na trecich neni snih a led take vyjimkou, ale to uz k tomu v tuhle dobu patri.

Na toastovy chleba a vlockovou kasi si po ranu take zaciname zvykat, nas obytny "karavan"take slouzi, takze si vlastne nemuzeme na nic stezovat.:]

Prekvapeni na kazdem kroku

Moeraki boulders

Tak nejen, ze je Novy Zeland zeme nadhernych hor, krasne prirody, toastoveho chleba, ovci, krav a podobne, ale i prekvapivych lidi. Kempujem si tak na lavicce v parku, varime si na plynovem varici vecu a z niceho nic jde kolem pani a pta se nas, kde budem dnes spat?[Byla to pani z informacniho centra, kterou jsme videly odpoledne]. My moc moznosti nemame, takze odpovidame, ze v aute. A ona nas zve k ni domu a nabizi nam dum na celou noc k dispozici. My s rozpaky prijimame, ale jsme rady, ze budeme spat v teple a dokonce se muzeme i vysprchovat, najist, vyprat, ale to je uz na nasi ceskou mentalitu moc!...Zitra se vydavame na prvni vicedenni track, tak doufejme, ze nam bude prat pocasi a uzijeme si nadhernou cestu.

Prvni dojmy

Na Novem Zelandu jsme tyden a uz jsme toho pomerne dost zazily. Omlouvame se, ze vynechavame hacky a carky, ne ze bysme byly negramoti, ale na anglicke klavesnici je to ponekud problem:D. Po leteckem presunu na jizni ostrov do mesta Christchurch jsme si jeste na letisti pujcily auto, s cimz nam ochotne pomohl pan na informacich, protoze je to tu pekna veda:D. Ted uz se vozime v docela suprovem vozitku jmenem Nissan Avenir. V tom momentalne spime, jime atd. No proste takovy multifunkcni prostor. Zkoukly jsme novozelandske hunate ovce i kravy, lamy, ale kiwi ani tucnak se zatim nezjevili. Uz mame za sebou i dva treky a chystame se na dalsi. Krajina je tu opravdu nadherna, tak je neustale co objevovat. To je pro dnesek od nas vsechno a posilame pozdrav z historickeho mesta Dunedin :-}.

Aukcland a prvni dny

Tak jsme konecne doletely do Aucklandu, uff, byla to dlouha cesta, ale jednu vyhodu to melo! Letadlo bylo z Vidne az do Aucklandu to same, takze zavazadla se nemohla ztratit. Z letiste jsme se dovezly Shutlle busem do hostelu, kde na nas cekal turecky personal :D, ale vsichni jsou mili. V den priletu jsme obhledly mesto, kde jsme si nenechaly ujit Skytower. Vcera jsem navstivili Mt. Eden - jedna z mnoha vyhaslich sopek v Aucklandu a stravily jsme tam dost casu, kochaly jsme se, fotily,...vecer byl prijemny, sporadaly jsme jednu flasku vina, kterou jsme dostaly od Michala {typek, ktereho jsme potkaly v den priletu ve meste, je to Cech a zije tu uz pres osm mesicu}. Dnes nas ceka posledni den v Aucklandu a zitra hura letadlem do Christchurch.

Zdravime
Sasa, Janca, Market

Hektické balení...

I přesto, že jsme se na naši cestu připravovaly už od března, musíme přiznat, že nás nemálo věcí překvapilo a dalo nám pořádně zabrat. Zmapovat terén :), předejít hrozbám a vytvořit záměr.... No zkrátka vyřídit všechno nutné i méně nutné... No prostě všechno, co je k takové cestě potřeba, a věřte, že toho není málo!

Je den před odletem a vše vrcholí! Sháníme, zařizujeme a dokupujeme poslední věci, které bychom mohly potřebovat...Propadáme nostalgii a těžké depresi! Začínáme si uvědomovat věci, které nám dříve moc nedocházely... Odloučení od rodiny, přátel, milovaných lidiček, 35°C (:D) a hlavně pomyšlení, že budeme 18000 km daleko a všudypřítomné obavy, které pramení z toho, že nevíme, co nás na tom druhém konci světa čeká! Naštěstí tu jsou tací, kteří nás podpoří a říkají: "Hlavu vzhůru! Všechno dobře dopadne!"

Proto do toho jdem po hlavě a vzhůru novým dobrodružstvím a doufáme, že krásným zážitkům!